Aktuální data

ROK 2024

Teplotně nadprůměrné počasí trvající od konce ledna po celý únor a dále během března i dubna výrazně ovlivnilo fenologické načasování všech námi sledovaných druhů. Mnoho rostlinných druhů, které dlouhodobě sledujeme letos významně uspíšilo načasování fenologických fází a to v průměru o 17 - 20 dní vůči dlouhodobému průměru. Zvyšování teploty tak opět urychlilo začátek vegetační sezóny, díky čemuž byly rostliny vystaveny riziku pozdních mrazíků po poměrně dlouhou dobu (od konce března a během celého dubna). Na riziko pozdních mrazů jsme upozorňovali na webu Agrorisk a poškození pak bylo patrné u květů ovocných dřevin, révy vinné, ale třeba i ořešáků. Během druhé poloviny letních prázdnin nadprůměrně teplé počasí ještě více urychlilo růst teplotních sum nad 5°C. Teplé počasí pokračující i během prvního zářijového týdne tak teplotní sumy i nadále uspišovalo a to o cca 25%. Aktuální teplotní sumy bysme tedy čekali, až za cca 2 měsíce.

Během počátku jara jsme jako první pozorovali nástupy fenofází rašení listových pupenů u habrů obecných a to v rekordně časném termínu. Jedná se o překonání rekordního nástupu rašení z loňského roku, kdy tato fenofáze probíhala v druhé polovině března, letos vyrašení proběhlo v prvním březnovém týdnu.

Dlouhodobá řada pozorování rašení u habru obecného v období 1951 - 2024:

Základní fenologické fáze habru obecného (od rašení po plné olistění), foto: P. Dížková:

V rekordně časném termínu zahájila kvetení také meruňka (odrůda Velkopavlovická), jejíž nástupy kvetení sledujeme od roku 1961.

Dlouhodobá řada termínů fenologické fáze první květ u meruňky v letech 1961 - 2024:

V průběhu druhé poloviny března postupně začaly rozkvétat monitorované byliny, které převažují v lužních lesích - sasanky pryskyřníkovité, dymnivky duté, plicníky lékařské a křivatce žluté. Zajímavostí letošního roku je u bylin souběžné kvetení jednotlivých druhů.

Výše zmíněné byliny a jejich kvetení doplnily i další druhy, které dlouhodobě monitorujeme - česnek medvědí a vraní oko čtyřlisté. I tyto druhy kvetly společně s ostatními, i když je u nich typický pozdější nástup kvetení (zejména u vraního oka) a to až o měsíc.

Během konce března a v průběhu dubna jsme v dřívějších termínech sledovali další dřeviny. Jedná se zejména o typický druh lužních lesů a to je dub letní, u kterého jsme zaznamenali rekordní nástupy monitorovaných fenofází.

Termíny rašení u dubu letního od roku 1951 do letošního teplotně nadprůměrného jara:

Základní fenologické fáze dubu letního, foto: P Dížková:

Mezi další sledované druhy patří i zástupci keřového patra, u kterých zaznamenáváme počátek a plné kvetení. I tyto druhy letos zahájily rašení listových pupenů a následně kvetení ve velmi časných termínech.

Termíny prvních květů u hlohu obecného od roku 1951 do letošního teplotně nadprůměrného jara:

Pozorované fenologické fáze hlohu obecného (od prvních květů po plné kvetení), foto: P. Dížková:

Díky spolupráci s portálem Intersucho monitorujeme také fenologické fáze polních plodin. Poslední pozorovaná fenofáze v této sezóně byla sklizeň, pozorovaná u ozimých plodin (konkrétně pšenice a řepka) na konci července. A dále navazovala fenofáze vzcházení u obou ozimů (řepka i pšenice).

Meteorologie a klimatologie

Aktuální sumy teplot v České republice

Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Momentálně je tato suma o 24-28 % vyšší.

Suma aktivních teplot nad 5°C k datu 28. 10. 2024, počítána od 1. 1. 2024.