O průběhu časného jara a nástupech fenologických fázích a o možných dopadech posunů fenologických termínů na rostliny a krajinu hovořila Lenka Bartošová pro Seznam Zprávy. Jak moc rekordní byly nástupy fenologických fázích v roce 2024 a jaké možné negativní dopady uspíšené nástupy fenofází mohou mít, je v článku detailně rozebráno.
Ochlazení v druhé polovině dubna přineslo zpomalení nebo pozastavení růstu vegetace, nicméně už před tímto snížením teplot byla vegetace ve svém vývoji výrazně vepředu (tedy dřeviny vykazovaly plné olistění, keře kvetly nebo byly již po odkvětu, ptačí populace již zahájily hnízdění, kvetení bylin již proběhlo). Většina námi sledovaných fenofází tak proto byla již monitorována. Ochlazení bylo a je kritické zejména pro ovocné dřeviny, révu vinnou nebo jahodníky, jak o tom informuje portál Agrorisk.
Po teplém březnu pokračuje teplotně nadprůměrný duben a v současné době monitorujeme olisťování většiny dřevin lužních lesů. Neobvykle brzy začaly rašit duby, jilmy i lípy. Velmi brzy se k životu probouzí také jasany, u kterých bysme nástup rašení očekávali, až během konce dubna.
První květy meruněk (odrůda Velkopavlovická) byly na jižní Moravě zaznamenány k datu 11. 3. Jedná se tak o rekordní nástup této fenofáze. Rané odrůdy kvetou již od počátku března.
Habry obecné zahajují na jižní Moravě rašení listových pupenů. Jedná se o další prolomení rekordů z loňska (kdy tato fenofáze nastala o 10 dní později). Průměrný termín této fenofáze při tom připadá na 5. duben a právě u této fáze monitorujeme posun do dřívější doby o 17 dní od začátku monitoringu, tedy od roku 1951.
Polorané odrůdy (konkrétně námi dlouhodobě pozorovaná odrůda Velkopavlická) i přes vysoké teploty v posledních dnech nezačaly kvést. Poupata jsou zavřená a s velkou pravděpodobností to tak ještě několik dní zůstane (předpověď na další dny slibuje ochlazení). Rané odrůdy nicméně kvetou nebo začínají kvést.
K dnešnímu dni pozorujeme první květy u raných odrůd meruněk, které tak budou po velmi dlouhou dobu čelit případnému riziku nízkých teplot, které mohou poničit květy. Předpověď na další dny slibuje další napdůrměrné teploty a tak se kvetení bude minimálně po dobu dalších 4 dní zesilovat a další otevřené květy budou přibývat.
V současné době sledujeme první květy časných bylin (plicníky lékařské), dále sledujeme postupný růst květních poupat u meruněk a listových pupenů u habrů. Začínají kvést zlatice nebo raší hlohy.
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Díky velmi teplému únoru se už objevují dny, které překračují tyto hodnoty. Momentálně je tato suma 4-5krát vyšší než je obvyklé a takovéto hodnoty sum se čekají zhruba o 40 dnů později.
Díky teplotně nadprůměrnému konci ledna a počátku února začaly kvést sněženky v lesích jižní Moravy. Z pozorované populace je kvetoucích jedinců cca 10-15% a očekávané nadprůměrně teplé počasí podpoří kvetení dalších rostlinek. Dalším časným druhem je líska obecná, která aktuálně hojně kvete.
Na lokalitách jižní Moravy se pomalu objevují první rostlinky sněženek. Tento posel jara přichází opět brzy díky nadprůměrně teplým dnům na konci ledna a počátku února. Předpověď slibuje dalších několik teplotně nadpůrměrných dní a tak očekáváme počátek kvetení této časné byliny v následujících dnech.
Z prvních lokalit máme hlášenou první fenofázi "vzcházení" pro ozimou řepku. Jedná se o lokality na jižní Moravě a ve středních Čechách. Teplé podmínky a srážky podpořily růst a právě vzcházení řepky letos monitorujeme již v druhém zářijovém týdnu.
Pro růst rostlin je podstatná suma teplot nad 5°C, kterou nasčítáváme od počátku roku. V letošním roce jsou teplotní sumy v předstihu vůči dlouhodobému průměru v období 1961-2019. Díky teplému počasí v posledních týdnech jsou nyní sumy uspíšeny o 16-28 dnů. Výraznější předstih (tedy vyšší hodnoty teplotních sum) jsou patrné v Čechách.
V průběhu srpna a začátkem září byly prezentovány možnosti spolupráce na sledování fenologických fází dalším pedagogům základních a středních škol. Fenologické výsledky byly představeny také vyučujícícm ekologických výchov a další možnosti zaznamenávání fenofází se tak mohou směle rozběhnout i mezi žáky a studenty nižšího či středního vzdělávání.
V druhé polovině července byly dopady klimatické změny a fenologické projevy rostlin prezentovány například také pedagogům základních a středních škol, kterým byla také nabídnuta možnost spolupracovat a monitorovat fenologických fáze v rámci přírodovědných kroužků se studenty a žáky.
Pšenice i ječmen začínají zlátnout (zejména v teplejších oblastech České republiky) a tzv. žlutou zralost máme od našich respondentů hlášenou z většiny lokalit. Žně se tedy den ode dne blíží a hlášenou sklizeň očekáváme v dalších dnech. Podmínky pro sklizeň jsou více než příznivé - dobrý přístup na pozemky a vhodná vlhkost zrna při sklizni.
Jedna z hlavních produkčních plodin - řepka ozimá - po odkvětu místy začíná přecházet do zralosti jako první plodina. Následuje ji pšenice ozimá, která se stále drží ve fenofázi metání (tzn. fáze na kterou navazuje právě kvetení).
Jasně viditelné žluté kvetení řepky ozimé se postupně v naší krajině proměnilo a pole jsou nyní opět zelená. Fenologická proměna patrná na první pohled byla potvrzena i řadou našich responendtů, kteří v druhé polovině května plošně hlásili končící kvetení řepky.
Aktuálně sledujeme kvetení různých volně rostoucích keřů - na lokalitách jižní Moravy v lužních oblastech aktuálně můžeme pozorovat bíle kvetoucí keře - různé druhy hlohů nebo kalin. Aktuálně se také hojně vyskytují nenápadně kvetoucí brsleny s drobnými zelenými květy.
Díky respondentům portálu Intersucho.cz víme, co se děje na poli a jaké fenofáze aktuálně probíhají. Žlutá pole řepky ozimé jsou nyní patrná v krajině a i respondenti potvrzují plné kvetení, případně již hlásí konec kvetení. Druhým ozimem, který sledujeme je pšenice ozimá, kde aktuálně již z několika málo lokalit máme zprávy o metání porostů (tzn. objevuje se na rostlině květenství). Na jaře založené pozemky s kukuřicí nyní naznačují počátek vzcházení .
Po rychlém nástupu brzkých fenologických fází na počátku jara (v druhé polovině března) se nyní díky průměrným nebo podprůměrným teplotám zpomaluje rozvoj sledovaných dřevin. U lip, habrů a dubů sledujeme plné olistění nebo postupný růst listů. Jasany vyrašily a nyní pozvolna pokračuje další růst listů. Sledujeme kvetení keřů - aktuálně kvetou hlohy, začaly kvést šeříky. Pozorujeme hnízdění sýkor a lejsků.
Na lokalitách jižní Moravy pozorujeme rašení listových pupenů u dalších stromů a to lip a dubů, Aktuálně také plně kvetou třešně ptačí. A z bylin se aktuálně ke květu blíží česnek medvědí, u kterého monitorujeme zelená poupata.
Díky poměrně chladným podmínkám stále pozorujeme dokvétání bylin (dymnivky, sasanky a plicníky). V současné době monitorujeme rašení listových pupenů u javorů, u jilmů a habrů pokračuje postupný růst listů. Objevují se první otevřené květy třešní. Populace sýkory koňadry zahájily kladení vajec, zároveň ale pozorujeme teprve rozěstavěná hnízda. Variabilita v rámci lokalit a hnízdních párů je tedy letos výrazná.
Ochlazení způsobuje u bylin prodlužování kvetení (byliny neodkvétají a aktuálně hojně kvetou); rašení stromů pozvolna probíhalo koncem minulého týdne (vyrašené listové pupeny byly pozorovány u javoru babyky). V tomto týdnu prozatím neočekáváme výrazné změny a nebo překotné nástupy fenofází.
Dnešní ranní mrazíky zničily květy meruněk a to na většině porostů jižní Moravy. Teplota se pohybovala kolem -5°C, což je pro kvetoucí stromy devastující teplota. Na námi pozorovaných lokalitách byly poničeny všechny květy na sledovaných jedincích.
Rekordně teplé počasí, rašení habrů, kvetení bylin a hlavně meruněk, jejichž květy by letos mohly být opět poničeny pozdními mrazíky, bylo téma pro Události v regionech (14:20) a také hlavní zpravodajskou relaci Události (26:40). O aktuální situaci hovořila bioklimatoložka Lenka Bartošová.
Meruňky aktuálně kvetou, první květy jsme zazanemenali již začátkem tohoto týdne (konkrétně 21. 3.) a plné kvetení očekáváme do konce tohoto týdne. Předpověd portálu agrorisk.cz ovšem varuje před vysokým rizikem nástupu ranních mrazíků v první polovině příštího týdne. Je proto potřeba sledovat předpověď.
O rekordních termínech rašení habrů, o brzkém kvetení bylin a o riziku jarních ranních mrazíků hovořila ve Studiu 6 pro ČT24 bioklimatoložka Lenka Bartošová.
Počátek jara je charakteristický prvními květy řady různých bylin. A byl to právě první jarní den (20. 3.), kdy jsme již pozorovali plné kvetení populace křivatce žlutého (Gagea lutea). Plné kvetení křivatce pozorujeme na stejné lokalitě již od roku 1961 a tento termín nastal první jarní den nebo krátce před prvním jarním dnem pouze v 6 letech (včetně tohoto), konkrétně to bylo v letech 1998, 2007, 2014, 2016 a 2020 a tedy letos v roce 2023. Ve všech ostatních letech bylo plné kvetení monitorováno až po 20. březnu.
Od roku 1961 se tento termín plného kvetení posunul do současnosti o 19 dní do dřívější doby a řadí se tak v rámci našeho monitoringu k druhům, u kterých vidíme nejvýraznější posun v termínu.
Prof. Miroslav Trnka hovořil o dopadech probíhajících klimatických změn na přírodu a o proměnách krajiny vlivem zvyšujících se teplot pro webový portál iRozhlas.cz.
V letošním teplém počátku jara vyrašily habry obecné (Carpinus betulus) na našich dlouhodobých lokalitách v nejdřívějších možných termínech za celou dobu sledování tohoto druhu. Termíny rašení sledujeme u habrů již od roku 1951 a tyto fenofáze nastaly před prvním jarní dnem a nebo přímo v první jarní den pouze 3x za posledních 73 let (v roce 2014, 2020 a letos). Na jiné lokalitě se jedná dokonce o nejdřívější možný termín rašení od počátku monitoringu v roce 1951.
Na našich lokalitách na jižní Moravě monitorujeme kvetení sněženek již v první polovině února. Sněženky vyrašily již během první poloviny ledna, kdy teplé počasí urychlilo nástup tohoto druhu. Následné ochlazení vývoj pozdrželo, nicméně v druhém únorovém týdnu byly dosaženy dostatečné teploty právě pro kvetení sněženěk. V polovině ledna jsme již také monitorovali první kvetení lísek, kterým ke kvetení a produkci pylu stačí vyšší teploty po poměrně krátkou dobu.
Publikovali jsme studii zabývající se fenologickými fázemi pšenice ozimé a možnostmi alternativního určování termínů fenofází s využitím teplotních modelů a družicových dat.
Podrobná studie popisující dlouhodobé fenologické změny bylin, keřů, stromů a ptačích populací byly publikovány ve vědeckém časopise Atmosphere. Studie se zabývá mimojiné slábnoucí vazbou mezi jednotlivými fenologickými termíny pozorovaných rostlin.
V Událostech na ČT24 byla prezentována mapa Intersucha (relativní nasycení půdy) a také další informace z webu fenofaze.cz. O kolik je letošní příroda zpomalena?
Reportáž ke zhlédnutí ZDE (stopáž od 33:13 a 35:42)
I omezení pohybu kvůli koronavirové pandemii může mít svou světlou stránku. Tím, že se při procházkách do přírody vydáváme víceméně na stále stejná místa, můžeme dobře pozorovat, jak se příroda probouzí k životu. A díky tomu pomáhat se sledováním fenologických, tedy vývojových fází rostlin, které jsou důležité pro zemědělce, ale třeba i pro alergiky.
Celý rozhovor s Ing. Lenkou Bartošovou, Ph. D. k přečtení a poslechu ZDE
Právě vydaný vědecký článek pojednávající o dřívějším opadu listnatých lesů v Evropě čerpal pozorovaná data od dobrovolných nebo profesionálních pozorovatelů, kteří jsou zapojeni do tzv. Pan European Phenology Project. Do této fenologické sítě přispívá svými daty i monitoring provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) již od roku 1991, jehož koordinátorka, Lenka Hájková, hovořila o problematice pozorování podzimních fenologických fází pro Český rozhlas Plus. V rozhovoru zazněla zmínka i o monitoringu v rámci webu fenofaze.cz.
„Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?
Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.
V následujícím období (od 3.8.2020) nás ovlivní nejvíce studená fronta z počátku týdne. Ta by měla mít od středy už menší vliv a naopak se začne prosazovat tlaková výše, která k nám opět vrátí letní počasí. Drtivá většina srážek tedy spadne v pondělí a úterý
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5 °C. Ta je momentálně na mnoha stanicích vyšší, než je dlouhodobý normál o 4-5 %. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 4–5 dnů. Stav je tedy podobný jako v minulém týdnu.
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5 °C. Ta je momentálně na mnoha stanicích o 4-5 % vyšší, než je dlouhodobý normál. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 4-5 dnů. Stav je tedy podobný jako v minulém týdnu, vývoj teplotních sum se nicméně opět mírně zpomalil.
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Ta je momentálně na mnoha stanicích vyšší, než je dlouhodobý normál o 5-8%. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 5-6 dnů. Stav je tedy podobný jako v minulém týdnu.
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Ta je momentálně na mnoha stanicích vyšší, než je dlouhodobý normál o 5-8 %. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 5-6 dnů. Stav je tedy podobný jako v minulém týdnu.
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Ta je momentálně na mnoha stanicích vyšší, než je dlouhodobý normál o 6-8%. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 5-6 dnů. Stav je tedy podobný jako v minulém týdnu.
V uplynulém týdnu (7.6 – 13.6.2020) bylo naše území pod vlivem přílivu teplého a vlhkého vzduchu, což se v plné míře ukázalo na jeho konci. Srážky byly většinou bouřkového charakteru a místy i značně intenzivní. To znamenalo obrovské prostorové rozdíly v úhrnech. Více informací
V uplynulém týdnu (31. 5. – 6. 6. 2020) jsme byli pod vlivem okluzních front a v závěru týdne zvlněné studené fronty. To přineslo vydatné srážky a dokonce v neděli byly v Olomouckém kraji zaznamenány přívalové povodně. Nedělní srážky nejsou ještě součástí vyhodnocení tohoto týdne. Celkově za uplynulý týden nejvíce srážek spadlo v jižních Čechách, na Vysočině, v Orlických horách a na severní Moravě. Nejčastěji se jednalo o úhrny mezi 30-60 mm za týden. Naopak relativně slabší srážky byly na jižní a střední Moravě a to do 15 mm za týden. Méně srážek pak bylo zaznamenáno také v okresech Děčín, Česká Lípa, Liberec, Domažlice a Tachov (5-15 mm/týden). Více informací
V uplynulém týdnu (24. 5. – 1. 6. 2020) jsme byli pod vlivem vlhčího vzduchu a také rozsáhlé tlakové níže, která nás zasáhla v neděli, ale svým vyhodnocením spadne hlavně do příštího týdne. Vzhledem k častým přeháňkám, tak byl déšť zaznamenán na našem území každý den, ale samozřejmě šlo většinou o menší oblasti. Jednoznačně nejvíce srážek spadlo na severovýchodě republiky a to i přes 100 mm. Více informací
V uplynulém týdnu (17. 5. – 23. 5. 2020) jsme byli sice většinou pod vlivem tlakové výše, ale o víkendu nad našim územím začaly přecházet frontální systémy. Hlavně fronta během soboty byla značně vydatná na srážky a celkové úhrny byly tedy podstatně vyšší, než se v týdenním výhledu čekalo. Více informací
V uplynulém týdnu (10.5. – 16.5.2020) nás ovlivnila silná studená fronta, která přinesla výrazné srážky a citelné ochlazení. Navíc se frontální rozhraní několikrát vrátilo během týdne nad naše území a to převážně do jižní poloviny republiky. Nejvíce pršelo v pondělí, středu a pátek. Úhrny srážek byly prostorově rozdílné. Nejvíce jich spadlo v jižních Čechách, severně od Prahy a v Beskydech. Zde byly naměřeny úhrny mezi 30-60 mm za týden. Více informací
V uplynulém týdnu (3. 5. – 9. 5. 2020) byly zaznamenány srážky hlavně v pondělí, kdy pršelo prakticky na celém území republiky. V následujících dnech se pak objevovaly hlavně lokální bouřky s místy intenzivními srážkami, ale plošně méně významnými. Více informací.
V uplynulém týdnu jsme se dočkaly o něco více deštivějšího počasí, než je obvyklé a místy spadlo i více než 20 mm/týden. Teploty byly jak na houpačce, ale v úterý lokálně vystoupaly i nad 25°C. Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Ta je momentálně na mnoha stanicích vyšší, než je dlouhodobý normál o 30-40%. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 10-11 dnů. Více informací
Pro vývoj rostlin a nástup fenofází je nejdůležitější teplotní suma nad 5°C. Ta je momentálně na mnoha stanicích vyšší, než je dlouhodobý normál o 30-40%. To znamená, že současné sumy by bylo normálně dosaženo až za 10-12 dnů. Více informací.
V následujícím období (od 20.4.2020) budeme zpočátku pod vlivem tlakové výše. O víkendu se k nám dostane frontální rozhraní. To by mělo přinést častější srážkové úhrny od neděle do středy, ale celkově o velké úhrny by se nemělo jednat. Více informací...
V noci na úterý a středu čekáme opět teploty padající pod bod mrazu, což může poškodit zemědělské plodiny. Dále také pokračuje suché období. V minulém týdnu opět nepršelo a v dalších 10 dnech se bude sucho dále rozšiřovat. Dokonce na 80 % území může být výjimečné až extrémní sucho. Slabší naděje na zlepšení stavu dává model IFS na příští pondělí, ale zatím je tato předpověď méně jistá. Více informací...
Suché období pokračuje nadále. V minulém týdnu byly srážky velice malé, či na mnoha místech vůbec pršelo a tento trend bude pokračovat i tento týdne. To povede k rozšíření sucha až na 90 % území republiky. Tento týden by se neměly vyskytovat rizikové noční mrazy. Ty se ve slabší formě mohou vrátit počátkem příštího týdne. Podívejte se na naši animaci maximálních teplot vzduchu, která je z modelu GFS. Více informací ...
Monitorování fenologických fází rostlin je důležité pro meteorology, klimatology i biology. Získaná data se využívají v zemědělství, lesnictví nebo při předpovědi pylových alergenů v ovzduší. Do monitorování se nyní může zapojit také veřejnost.
Jak krajina reaguje na měnící se klima? Jakými metodami se sledují fenologické fáze? Co je k tomu potřeba? Jak se stát pozorovatelem? Co je fenologické předjaří? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozhovoru s Lenkou Bartošovou, která byla hostem Studia 6 ČT24