Rašení

Rašení - pozoruje se u všech druhů dřevin. Pozorují se jen terminální (vrcholové) pupeny. Ve spojitosti s růstem orgánů (v tomto případě listů) skrytých uvnitř pupenu došlo k částečnému rozevření obalných šupin, takže jsou vidět špičky listů nebo jehlic. Za datum nástupu fenofáze na jednotlivé rostlině se považuje den, kdy počet terminálních pupenů, které již dospěly do popsaného stavu právě překročil 10 % z celkového počtu těchto pupenů.

Rašení listových pupenů révy vinné - letorosty se u pěstovaných keřů v zimě či v předjaří obvykle zkracují řezem, takže pravé terminální pupeny na keři v době rašení již nejsou; jejich funkci přejímají nejvýše postavené postranní pupeny (tj. pupeny stojící nejblíže pod místem řezu), které raší většinou nejdříve a jsou předmětem fenologických pozorování. Níže postavené pupeny nepozorujte!
Dále je třeba rozlišovat plodné a neplodné letorosty. Plodné letorosty (v praxi se označují jako réví) vyrůstají z dvouletého dřeva a z jejich pupenů se v první části vegetačního období vyvinou letošní plodonosné výhony; neplodné letorosty vyrůstají ze starého dřeva (tři a více let) a z jejich pupenů vyrostou letošní neplodné výhony. Veškerá fenologická pozorování provádějte pouze na réví. S pozorováním se začíná ve čtvrtém až pátém roce života keře.
Fenofáze nastupuje, když na vrcholku alespoň některých koncových pupenů réví jsou již patrny zelené špičky listů, proniknuvší charakteristickým, většinou živě okrově zbarveným chomáčkem chlupů, který se zde vytvořil v době po rozevření obalných šupin pupenu před nástupem fenofáze.